|
|
Vliv mikrochimérických buněk na nádorové bujení
Šimková, Lucie ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Peltanová, Barbora (oponent)
Mikrochimérismus je způsoben přítomností malého množství geneticky odlišných buněk v těle člověka. Mikrochimérismus může vznikat například v průběhu těhotenství, při kterém dochází k oboustranné migraci buněk. Mateřské buňky, které dítě získává v průběhu těhotenství a poté při kojení, mu pomáhají utvářet např. jeho imunitní systém. Další možností vzniku mikrochimérismu je krevní transfuze nebo transplantace. Mikrochimérické buňky mohou být uloženy v těle jedince desítky let a mohou tak mít vliv i na jeho zdraví. Tyto buňky mají vlastnosti podobné kmenovým buňkám, které jim umožnují začleňovat se do poškozené tkáně. V důsledku toho mohou mít pozitivní vliv na obnovení tkání, ale mohou i způsobovat vznik autoimunitních onemocnění nebo mohou mít vliv na rozvoj či potlačení nádorového bujení.
|
|
|
Vliv chimérismu v oblasti forenzní DNA analýzy
Kalousková, Martina ; Šimková, Halina (vedoucí práce) ; Vaněk, Daniel (oponent)
Přítomnost dvou a více zygoticky odlišných linií v jediné osobě představuje stav označovaný jako chimérismus. Jednotlivé typy chimérismu mají jak pozitivní, tak i negativní důsledky na zdraví chimérického jedince. Vrozený i získaný chimérismus je v diagnostice, genetice, ale také ve forenzní DNA analýze důležitým aspektem, který je nutné zohlednit. Tento jev má vliv na interpretaci výsledků identifikace a určení příbuzenského vztahu. Pomocí forenzních analýz lze identifikovat chimérismus vyšetřovaných osob. I když se jedná spíše o raritní události, byly zaznamenány konkrétní případy nesprávné identifikace osob v důsledku chimérismu.
|
|
|
Vliv maternálně-fetálního mikrochimerismu na vývoj imunitního systému potomka
Malinská, Nikola ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Balounová, Jana (oponent)
Maternálně-fetální mikrochimerismus je fenomén, při kterém dochází k migraci maternálních buněk do tkání potomka, a to jak během těhotenství, tak během kojení. Jedná se zejména o leukocyty a kmenové buňky. Tyto maternální buňky mají v jedinci funkční potenciál a ovlivňují mj. vývoj jeho imunitního systému. Největší buněčnou populaci detekovatelnou v různých tkáních potomka tvoří T lymfocyty. Tyto maternální T lymfocyty mají nejen efektorovou funkci, ale ovlivňují také vývoj T lymfocytů potomka v thymu nebo maturaci jeho B lymfocytů v lymfatických uzlinách. Díky migraci maternálních leukocytů dochází také k mezigeneračnímu přenosu imunitní paměti. Maternální mikrochimerismus je také schopný do určité míry vybalancovat imunodeficience potomka. V myších deficientních v IL-2 byly detekovány maternální buňky exprimující IL-2 a u potomků deficientních v B lymfocytech byly nalezeny plasmatické buňky matky sekretující IgG. Tato práce se soustředí na vliv přenosu maternálních buněk v rámci maternálního mikrochimerismu na vývoj imunitního systému potomka a celkově na efektorové funkce maternálních buněk migrujících skrze placentu a mateřské mléko do potomka.
|
|
|
MHC II-EGFP knock-in mouse model as a suitable tool for quantitative gut immunology under conventional and germ-free conditions
Tušková, Liliana ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
Bezmikróbne organizmy sú používané k štúdiu vplyvov mikrobioty po niekoľko desaťročí. Počas tohto času bolo hlásených mnoho odlišností od tzv. specific-pathogen-free (SPF) zvierat (neobsahujúcich špecifické patogény), vrátane absolútnych počtov alebo percent rôznych imunitných populácií, obrovsky zväčšeného céka takmer žiadnych germinálnych centier. Avšak mnoho kľúčových informácií o štruktúrnych a funkčných rozdieloch v ich druhotných lymfatických orgánoch je stale neobjavených. Pomocou nových mikroskopických prístupov, ako light sheet fluorescenčná mikroskopia, umožňujúca 3D vizualizáciu celých vzoriek bez nutnosti ich spracovávania na sériu rezových preparátov, a mnohofarebnou cytometriou, umožňujúca vysoko kvantitatívnu charakterizáciu množstva bunkových populácii za niekoľko sekúnd, odkrytie podstatných rozdielov vyzerá byť konečne na dosah. MHC II-EGFP knock-in myší model prináša výhodu fluorescenčného proteínu exprimovaného vo fyziologických historických kontextoch do oboch obstastí. Lymfatické a iné tkanivá môžu byť vizualizované mikroskopicky bez nutnosti farbenia (aj in vivo). Informácia o expresí MHC II na plazmatickej membráne i intracelulárne z rôznych tkanív môže byť okamžite získaná. Kombináciou MHC II-EGFP knock-in myšieho modelu s gnotobiologickým prístupom sa stáva vizualizácia...
|
|
|
Maternální a fetální mikrochimérismus.
Hynková, Marie ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Pačes, Jan (oponent)
Mikrochimérismus je definován jako přítomnost malého množství geneticky odlišných buněk v těle člověka. Nejčastěji vzniká během těhotenství a kojení, dále také krevní transfuzí a transplantací. Během těhotenství dochází k obousměrné transplacentární migraci buněk mezi matkou a dítětem. Buňky přenesené v průběhu těhotenství a kojení, mohou přetrvávat v organismu dítěte až do dospělosti. Prostřednictvím mateřského mléka je během kojení do těla dítěte přenášeno velké množství imunitních buněk, které dítě chrání před patogeny a podílí se na modulaci jeho imunitního systému. Fetální buňky přetrvávají v organismu matky až několik desítek let a mohou mít dlouhodobý vliv na její zdravotní stav. Mohou se účastnit obnovy poškozených tkání matky, ale také přispět ke vzniku závažných autoimunitních onemocnění.
|
|
|
Studium maternálně-fetálního mikrochimérismu APC s využitím MHCII/EGFP myšího modelu a clearovacích histologických technik
Knížková, Karolina ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Schwarzer, Martin (oponent)
Mikrochimérismus vzniká výměnou buněk mezi geneticky odlišnými jedinci. Koexistence geneticky odlišných populací buněk v rámci jednoho organismu přináší možné dopady na zdraví a fungování imunitního systému jedinců, ale přesné mechanismy působení nejsou ještě často známy. S rozvojem mikroskopických technologií a softwarů pro analýzu dat se rozšiřují možnosti detekce a fenotypizace těchto vzácných buněčných populací. Mým záměrem v této práci je vyhledání maternálního mikrochimérismu v tkáních embrya a střevech kojených mláďat s využitím MHCII/EGFP knock-in myšího modelu, který jsme k tomuto účelu vytvořili. Bylo vybráno několik různých technologií potenciálně vhodných pro detekci maternálních mikrochimérních buněk v tkáních potomka (fluorescenční light sheet mikroskopie - LSFM, virtual slide mikroskopie a průtoková cytometrie). Byla zde využita pokročilá analýza získaných vzorků z light sheet mikroskopie pomocí tvorby neuronové sítě. Metodou průtokové cytometrie přítomnost maternálního mikrochimérismu nebyla prokázána. Pomocí LSFM byla získána obrazová data ze vzorků střev kojených mláďat, která byla zpracována metodou neuronové sítě. U obrazových dat embryí (E13) získaných stejnou metodou nebyla možná analýza dat vlivem vysoké autofluorescence. Pro porovnání byla použita metoda virtual slide...
|
|
|
Transport buněk mezi matkou a plodem: klinické důsledky a následky
Knížková, Karolina ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Mikrochimérismem označujeme výskyt malé populace buněk s odlišnou genetickou informací v rámci jednoho organismu, který vzniká například díky obousměrnému přenosu buněk mezi matkou a plodem během těhotenství. Jedná se o dnes velmi studovaný fenomén, jehož biologická role však není zatím přesně známa. Přítomnost fetálních buněk v těle matky je spojována s pozitivními i negativními dopady na matčino zdraví. Mikrochimérismus hraje roli například při nádorových onemocněních nebo autoimunitních chorobách a je zapojen do navození tolerance k plodu během těhotenství. V klinické praxi může být mikrochimérismus využíván při prenatální diagnostice aneuploidií nebo při predikci komplikací během těhotenství.
|
host ::
RSS.